Balónové létání v historii vojenství
Balónové létání v historii vojenství
První setnina, která používala balóny jako výzvědný prostředek se objevila již v roce 1794, když od 2.4. tohoto roku působila ve Francii v městečku Meudonu na malém zámku. Balón Entreprenant stoupal nad bojiště u Maubeuge dvakrát denně od počátku června.
Pozorovatelé zhazovali zprávy na lístcích v malých pouzdrech nebo se zprávy hlásily megafonem.
Balóny se tehdy museli přepravovat naplněné, protože naplňovat pokaždé balón a dopravovat dostatečnou zásobu vodíku pro naplnění balónu bylo drahé.
Důstojník rakouského dělostřelectva Franz von Uchatius vyslal nad Benátky 100 papírových balónů (mongolfiér). které nesly patnáctikilogramovou nálož s časovým doutnákem, protože se mu toto město nedařilo účinně dobýt dělostřeleckou palbou. Obrátil se ovšem vítr a zavál balóny přímo na rakouská postavení.
V letech 1846-48 se odehrávala válka mezi USA a Mexikem. Americký vzduchoplavec John Wise navrhl bombardovat z balónu pevnosti v mexických městech i v hlavním městě Mexico.
Balóny se používaly i ve válce Severu proti Jihu v letech 1861-65. Tehdy byl prezidentem Lincolnem do Washingtonu povolán proslulý vzduchoplavec T.C. Lowe, který dostal od prezidenta za úkol sestavit vzduchoplaveckou setninu. Nová setnina měla k provádění svých pozorovacích úkolů k dispozici deset balónů. Poprvé v historii byl pro předávání zpráv použit telegraf. T.C. Lowe vyfotografoval i jedny z prvních špionážních snímků.. Úplně první letecké snímky ovšem pořídil už v roce 1858 Francouz Felix Tournachon.
V letech 1870-71 probíhala francousko-pruská válka. Paříž byla v pruském obležení. U ředitele pařížských pošt pana Rampouta se konnala dne 17. září 1870 schůzka na které se sešli všichni paříští vzduchoplavci, kteří byli přítomni v Paříži a dali se do služeb tohoto ředitele. Urychleně potom byly vybudovány tři stanoviště upoutaných pozorovacích balónů a dále zajistili poštovní spojení obležené Paříže s další Francií. Navíc bylo vyklizeno Orleánské a Severní nádraží na kterém tito vzduchoplavci začali působit. Připravovali se zde i další zájemci o vzduchoplavbu a také nejlepší švadleny, které zde začali ve velkém šít balóny.
První balón Neptun vzlétl 23. září a doletěl v pořádku do svých línií. Zpět do Paříže se ovšem nepodařilo vrátit ani jednomu balónu, protože samotné město bylo příliž malým cílem. I poštovním holubům se nedařilo donést zprávy, zasílané pomocí Dagronových mikrofilmů. Ze čtyřset holubů, které balóny vyvezly se jich vrátilo pouze 57. Poštu se pokoušelo dostat do Paříže i pomocí psů, ale žádnému se nepodařilo dostat přes pruské obležení. Z 66. vypuštěných balónů se nepodařilo dostat 6. na místo určení a padli do pruských rukou. Většině balónů se podařilo splnit svůj úkol a dostat se přes pruské obležení lidi i zprávy, některé se ovšem ztratily. Němci proto u firmy Krupp vyvinuli a zavedli do výzbroje protiletadlový kanón, který ovšem nezaznamenal větší úspěch. Německá armáda tehdy nedisponovala žádnou vzduchoplaveckou setninou. Prusové proto pozvali zkušeného vzduchoplavce Coxvela, poté co zakoupili dva anglické balóny , aby pomohl s jejich zaváděním. V říjnu 1870 byli ovšem vzduchoplavci rozpuštěni. Ve Francii byly založeny roku 1874 stálé vzduchoplavecké jednotky se sídlem na zámku Meudon.
V Německu se první pokusy se vzduchoplavbou ve vojenství začali objevovat pozdě. V roce 1884 byl vytvořen první vzduchoplavecký sbor v němž sloužilo 33 mužů, kteří prověřovali možnosti zapojení balónů do válečných operací. v roce 1894 měl sbor již 146 vzduchoplavců. Od roku 1899 byla vládním příkazem zřízena vzduchoplavecká služba v armádě.
Tehdy byly používány v německé armádě tzv. drachenballony. Používaly se jako upoutané pozorovací balóny a na zádi měli útvar podobný housence, který sloužil jako kormidlo. Kromě toho se používaly i balóny kruhového tvaru, které byly volné.
Nejlepší balóny měli Angličané. Angličané poprvé v historii použily stlačený vodík v tlakových láhvích. Stalo se tak při tažení v Súdánu v roce 1885. Anglické balóny se vyráběly z tzv. zlatokopecké blány, což byla blána ze střev hovězího dobytka. Takto vyrobené balóny byly velice drahé, protože na balón o obsahu 200 m3 se použilo až deset tisíc blan. Anglické balóny byly velice malé, proto byl možný snadnější transport a lepší ovladatelnost.
Používaly se i draci, jestliže foukal příliž silný vítr a nebylo tudíž možno vypustit balón. Draci měly celkovou plochu 30 m2a mohly nést 1 až 2 osoby.
Během první světové války se balóny hojně používaly. V USA a Francii se vyrábělo denně 10 balónů. Životnost balónů byla tehdy pouhých šest týdnů díky tomu, že pogumované plátno za tuto dobu zpuchřelo. Také jejich životnost při bojovém použití nebyla velká. Tři čtvrtiny balónů byly v průběhu války sestřeleno.
Za obou světových válek se balóny používaly v rolích balónových přehrad, když byly vypuštěny jako upoutané do výšky 1500 m. Staly se tak vážným nebezpečím pro nepřátelské letouny, které se při nárazu mohli zřítit. Později se používaly tandemové balóny, které stoupaly až do výšky 5000 m a vynesli do této výše poutací lano. Byly zavedeny i tzv. zástěrové přehrady, které tvořily tři balóny mezi nimiž byly nataženy volně visící lana. Tak to by o použití balónů ve vojenství bylo zhruba vše. V další části se budu zabývat vzducholoděmi a jejich zrodem.
