Oblohou hlasy zní
červánky na nebi dlí
ta časná rána
krásná tak jsou,
když slunce jak svíce rozzáří se oblohou.
Cesty jdou stále dál
vedou Tě k záhadám,
víš nepoznáš
výši hor nad sebou
Slunce dál vychází
na obzor a ty sníš
o kráse všedních dní,
kterou vždy uchopíš.
A tak jdeš stále dál
k poznání, záhadám,
tu cestu najdeš sám.
