Hudba, historie, letectví

laminárním profilem křídla a lepším turbodmychadlem. Byly objednány tři prototypy. Dva s motory Allison V 1710-47 a jeden s motorem Roylls-Royce Merlin (neboli Packard V-1650). Ve finále se ovšem motory Packard v P-63 nepoužívaly, protože byly vyhrazeny pro Mustangy a nakonec byly poháněny motory Allison V-1710-93. Tyto motory poháněly novou čtyřlistou vrtuly. Prototypy byly označeny XP-63. 
      P-63 zůstal věrný koncepci P-39, až na celkově větší rozměry. Dodávky začaly v říjnu 1943. Mezitím o typ projevil zájem Sovětský svaz, který provozoval i P-39 a který měl velkou potřebu nových stíhacích letadel. A tak se P-63 Kingkobra stala dalším vhodným typem pro výzbroj sovětského letectva. Zkoušky prováděl zkušební pilot Andrey G. Kochetkov. Po úspěšných zkouškách začal být typ do Sovětského svazu dodáván z Aljašky. P-63 vynikal v útoku na pozemní cíle, díky své silné výzbroji. V Sovětském svazu bylo používáno téměř 72% všech vyrobených letounů P-63 a tak se Sovětský svaz stal hlavním provozovatelem letadla.
      Po válce se P-63 pooužíval u hrstky provozovatelů. Francie obdržela nejméně 300 strojů na konci války. Honduras se stal jiným primárním provozovatelem Kingkober, zatímco Spojené království obdrželo jen dva kusy. Ve Spojených státech byly Kingkobry používány v amerických leteckých sborech a u armádního letectva byly dva místní operátoři na Kingkobrách. Spojené státy ovšem nikdy nepoužily Kingkobru v boji.
 

     P-63 Kingkobra se vyráběl v těchto variantách. Původní variantou byl P-63A bylo dodáno 1725 ks do bloků 1 až 10. XP-63B byl navrhovaný model, který byl založen na Merlinech. Ale tyto letouny nikdy nevzlétly, protože motory Merlin již byly vyčleněny pro Mustangy. P-63C se stala druhou vyráběnou verzí. Byly do ní montovány motory Allison V-1710-117 se zvyšováním výkonu motoru vstřikováním vody do válců. Motor měl výkon až 1800 koní. Bylo vyrobeno 1777 ks této varianty. P-63D se odlišoval montáží motoru Allison V-1710-109(E22) s 1425 koni výkonu. Další změnou bylo prodloužení křídel a pilotní kabina neměla dveře. P-63E byla obdobná jako model D, ale měla původní dveře u pilotní kabiny. SOP byla prodloužena. Verze E dosahovala maximální rychlosti 408 mil/hod a cestovní rychlosti 280 mil/hod a dostupu 43 000 stop. P-63F se odlišoval montáží motoru Allison V-1710-135 a větší plochou SOP. XP-63 H byla konverze založená na modifikované P-63E s novým motorem.